Tak po pár dnech/týdnech se zase shledáváme a já jsem ráda, že tomu tak je. VAROVÁNÍ : Tento odstavec obsahuje spoustu nudných keců, jestliže jste na ně alergičtí, raději se jim vyhněte, děkujeme za pozornost.

       No jo, škola končí, prázdniny, koně, lenost.... Poslední dobou to bylo ve škole dost o hubu. Jeden den každou hodinu zkoušení, nebo písemka. Nějak jsem něměla chuť nic dělat a když jsem přišla ze školy, tak jsem spíš jen nabírala sílu na další dny ve škole. Ale alespoň něco to přineslo. Budu mít nejspíš zase samé jedničky, i když jsem se vlastně vůbec neučila. Třeba by mi rodiče mohli koupit nějakou tu drobnost.. hehe 3:) . Ale zpátky. Jednoduše se moc věcí týkajících se sbírání nedělo a já se nemohla dostat přes barikádu osadníku našeho PC, tak jsem to vzdávala. Ale události posledních dní mě doslova vytlačily za klávesnici, tak se s Váma alespoň o něco podělím :-)

      Za tu dobu od nás pár modelů odešlo, pár přibylo a další snad ještě přibudou. Od Verči budu možná mít krásného SM andalusiana, kterého nechám naCMkovat. Takže SM od Satana bude mít konečně kámoše, s elegantním chipsem Foregem si nějak nerozuměl. Ještě někde sehnat classica a velikosti mám všechny komplet. Taky přibylo pár schleichů a nedaleko se konečně otevřel nový nákupák i s Pompem, tak se tam pojedem s holkama o prázdninách podívat, i když myslím, že skončíme nakonec v Gatu. Chybí mi asi 11+ profilků, vážně se mi do toho moc nechce :P

     Dnešní pátek jsem si užívala, i když ve škole se nepodařilo všechno podle představ,  jakmile jsem si našla volnou chvilku, postavila jsem na zahradě cosi jako ohradu ( velkou) pro tradíky a všechny tam přes den nechala jako za starých časů. Koupel je potom neminula. Teď už jsou všichni na poličkách a spokojeně odpočívají, MW dovádějí ve svém výběhu a schleichové se připravují ve stájích. Když o tom tak uvažuju, dávala jsem sem vůbec ty fotky nové stáje pro SCH ? No nevadí, doufám že jo.

    Ale snad nejlepší to bylo včera. Mám opravdu štěstí, že tak prima sběratelky jako Mazel a Verča bydlí takový kousíček ode mě.No a tak jsem s Mazel jela navštívit Verču. Sice jsme tam pobyly jenom chvíli, ale bylo to bezva ! Mají to tam moc pěkné a Verčin pokoj ( nejen její pokoj) praská ve švech nasardinkovanými modely. Ono dá taky práci uskladnit skoro 200 breyer tradi, asi 300 SM, spoustu schleich a classic, MW, PS....no prostě bomba ! Ale co ještě víc obdivuji je to, že Verča zná jména snad od všech koníků a ke každému má citovou vazbu. Myslím, že tak by měla vypadat opravdová sběratelka. Díky ní jsem si začala mého malého stádečka vážit ještě víc než předtím, ať už je to schleich, nebo PS. A proto je teď moje sběratelská vášeň zase o něco větší, i když tradíka v dohledné době neplánuju, protože si šetřím na spousty věcí a sem tam přikoupím do chovu nějakého drobečka. Mazel i Verča jsou moc skvělé osůbky a bylo to s nimi super! Tak zase někdy ;) 

   O prázdninách budu hodně pryč a chci si užívat, takže chci mít klidné svědomí z toho, že moc psát nebudu a vy s tím budete počítat. Omlouvám se, že jsem teď prakticky neobíhala. Užívejte si prázdniny na plno a já už to tu nebudu protahovat, další břečka z toho článku vzniknout nemusí. Tak se mějte krásně, žijte bez bázně a skládejte básně. Betty je talent (!) :D Prostě Vám přeju ty nejlepší prázdniny, ty si zaslouží každý :-) 

Grand na závěr( fotka přes mobil, tak klid :D ).

Zdravím! Po dlouhé době mě svědomí donutilo zase něco napsat. Venku jsou neskutečné vedra a já teď moc nebývám u koní, protože holky nemají čas. Kdyby to bylo na mě, jsem tam každý den a v takový příjemný podvečer jdu aspoň na procházku. Teď tak nějak dostávám tu "letní náladu ", kdy mám prostě jen chuť bloumát po venku, ať s kamarádama, nebo sama mě samota nevadí. Nebo nakupovat, chodit se bavit atd..jednoduše se snažím hodit všechny povinosti, učení a školu za hlavu. A tak nějak mě teď sběratelství začalo jako povinost připadat, protože mě vždycky zamrzelo, když jsem viděla modely nehybně stát na poličce. Aspoň jsme nafotila polo ponyho a po tomhle článku jdu udělat jeho profilek. Něco jsem vyrobila, něco nafotila. Ale do malých prcků se mi upřímně nechce. No, ale měla jsem špatné svědomí z mé nepřítomnosti, tak jsem si řekla, že aspoň něco napíšu. A co jiného, než o koních ? Navíc je to slíbené.

     Možná si vzpomínáte na nepěkný osud jednoho mladého hřebce haflinga s prokvetlýma nohama, bujnou hřívou, růžovou tlamou, nezdolným srdcem a divokýma očima. To je Grand. Vlastně mu název dali blbě, takže v papírech stojí Granel Marco, ale on už si navyknul na Grand. Jestli si na něho vzpomenete, tak se Vám vybaví hřebec se smutným osudem, nezkrotný, mazaný a divoký. Ale teď už je všechno jinak. Od začátku, ho všichni podcenovali. Veterinář nevěřil, že takový kůň může někdy něco vyhrát, když je malý. Magda, že ho ani nenaloží do přepravníku. Kovář, že ten kůň už je odepsaný a bude lepší ho vykastrovat. Ale já v něho nikdy věřit nepřestala. A nakonec tenhle zázračný kůň vyhrál výstavu, při prohlídkách se choval vzorně, za tu dobu zkrásněl a to ani nemluvím o jeho charakteru. Pořád to není zrovna koník na mazlení, ale to co Magda dokázala, je skvělé. Za pár měsíců se z vyhublého oškubaného koníka bez hřívy stal krásný hřebec s bujnou kšticí. A to Vám bylo ! Když ho vyváděli, museli ho špinavého táhnout z boxu, podívaná vážně zajímavá. V jednom kuse se vzpínal, hřebčil, kousal a napadal. A teď....

       Dřív, když jsem šla s Magdou do výběhu, tak nás napadal. I jeho vlastní majitel se ho bál, vlastně všichni, kromě Magdy. A taky vlastně mě. Nic mě neodradilo se za ním jít podívat. Jsem u koní dost patlal, ale za to u mě kokardy nehrají  hlavní roli. Byla jsem tak ráda, když Magda chtěla schválně zkusit, jestli bych mu dokázala vyčistit kopyta. A já to fakt zvládla ( ! ). Nebo, když jsem se po vyjíždce a práci Magdy zeptala, jestli můžu jít vyčistit Granda, ale ona neměla moc čas, tak mi řekla, že můžu jít do výběhu, najít jeho ohlávku, chytit si ho a vyčistit si ho. A sama se tomu smála a odešla. Tak jsem vklouzla do jeho výběhu, pár minut se s Maruškou marně prodírala křovím a kopřivami a když jsem se unaveně posadila, tak jsem ji uviděla. A Grand se choval bezvadně. Kdybyste jen viděli ten obličej, když si Magda kolem spokojeně procházela a  pozvedla obočí, když viděla jak ho v klidu čistím.

   Magda to s konmi vážně umí a doufám, že jednou budu jako ona. Grand je u ni na správném místě a to díky ní, se tak zlepšil. Přeju mu hodně sil a štěstí, ať už bude kdekoli, ale budu moc ráda, když u toho budu i já, protože ten kůń mě zasáhl. Taky jsem moc ráda, že se nebude kastrovat. Pod sedlem se chová celkem hezky, tak to není zapotřebí.

  Omlouvám se za kratší článek a taky moji mizernou aktivitu, jak na mém, nebo Vašich webech. Sama nevím, jak to bude .

Magda s Grandem na výstavě.

Příště na něm možná pojedu já !!!                                                      Tak se mějte krásně, loučí se s Váma dumající Betty.

                                                                                                                                                         Tak zatím !