Grand Marco 2.
Bylo mrazivé středeční odpoledne a pomalu se stmívalo. Já se zrovna pokoušela pohladit malé telátko Dana ,které se nedávno narodilo,ale byl ještě plachý a zíral na mně svýmá velkýma očkama .Když přišla Magda začaly jsme chystat oves a seno pro Granda ,který byl na louce vzadu .Byl tam po celý den ,takže jsem ho slyšela spíš jen řehtat.Cestou jsme viděly Ginu a spol. jak jdou za námi dole ve výběhu. Před chvílí jsme se vrátili z vyjížďky. Začátek byl trochu divoký ,protože Gina očividně neměla svůj den a dělala kraviny. Uhýbala ,neposlouchala a navíc to ráno ona a Beník a Gabča utekli pryč a běželi až do dědiny . Hnali se tryskem po asfaltce a vůbec se nedali chytit ,bylo jen stěstí ,že je něco nezajelo :) A proto mi ji Magda raději ,ani nechtěla dávat ,ale vyjížďka byla v pohodě . Gina trochu zlenivěla a se svojí tunovou nadváhou byla po jedné přecvála né louce spocená jak prase :D A kolem bylo spoustu srnek a měli jsme štěstí ,že se koně moc neděsili ,protože taková Gina je posraná už jenom ,když vidí na zemi papírek.Navíc má panický strach ze skléníků a vždy když je vidí tak se staví na zadní :D No ,ale vyjížďka byla příjemná. Jak jsem ji tak pozorovala ,úplně jsem v ní viděla Granda . Oba dva mají růžový čumák ,i když Grand ho má celý růžový a taky mají lehkou stavbu těla ,až na to ,že Gina se svým břichem podobá víc slonovi :D
Když jsme došli k jeho výběhu ,už celý netrpělivý řehtal a těšil se na večeři. Magda mi podala oves a šla dozadu do výběhu zkontrolovat ohradník . Stála jsem tam s ním jen já a Mari a nevěděla jsem co mám od něho čekat. Ještě před týdnem se na mě rozběhl tryskem a začal po mně chňapat . Když vycítil ,že se bojím začal se dokonce zvedat na zadní.Ale teď jsem ho skoro nepoznávala .Držela jsem v ruce kbelík s ovsem a hladila ho zatímco on si spokojeně chroustal. Žádné útoky, nic! Sice po Mari parkrát chňapnul ,ale po mně ani jednou a to mě hřálo u srdce. Jen jsem tam stála a hladila ho a můj strach postupně vyšuměl .I přesto ,že byl špinavý,byla jeho srst heboučká a hřívu měl velice dlouhou. Když si představím ,že kůň který byl kdysi celý od hoven a hubený na kost ,že nemohl ani stát a navíc bez hřívy a agresivní ,tu místo něho dnes stojí krásný odvážný koník s dlouhou hřívu a krásnou zlatou hlavou. Stačilo se podívat na jeho elegantní chody a všem bylo hned jasné ,že tenhle kůň bude jednou vyhrávat na výstavách. Je to hřebec ,po skvělých rodičích ,s krásnými chody ,mladý a navíc nádherný! Stála jem tam s sledovala jeho elegantní malou ještě témeř hříběcí hlavu ,jak svítí v září měsíce.Přemýšlela jsem ,jak moc se změnil a že i přesto ,že byl agresivní nikdy nikomu neublížil ,jenom potřeboval respekt a byl znuděný stáním v boxu. Hladila jsem ho po krku a začínala ho mít ještě víc ráda. Mě vždycky přitahovali neobyčejní koně ,a Grand je jedním z nich. Jak se mi taky svěřila Magda ,prý už ho dokonce obsedala a vedl si skvěle ! Když se unavil byl jako beránek ,teď ještě najít někoho ,kdo by si na něho jako první sednul :D Ale bude z něho určitě skvělý jezdecký kůň a já už vím ,že se spraví. Věděla jsem to celou dobu :3 Možná půjde na první výstavu ,tak se uvidí . Snad ho bude čekat krásný život a snad v něm budu i já :) Chci ,aby našel znovu důvěru k lidem a už to skoro dokázal . Ach ,můj Grande ..........já tu budu s tebou :)