Pes nejlepší přítel Brambory
Tak jsem tu zase ! Tohle slíbený článek narychlo ,trochu jsem to tu pozměnila :) Přístě zkusím zase spatlat něco o sobě a ještě článek o našem posledním zvířeti ! Ale dost tlachání a nato !
Inu začněme to jako z knihy Hero. Mluvím-li o své rodině ,nemohu opomenout našeho psa Sáru. Není to ani o tom ,jak je do naší rodiny zažitá a je naším milíčkem ,který se od nás nehne na krok ,ale pokaždé když se ukáže někdo nový ,musí být vždy středem pozornosti. Ona je královna celého našeho domu ,všemi rozmazlovaná. Její jediná konkurentka je královna brambor Sasha. Pamatuju na ten den ,kdy jsem byla u kamárádky a v momnetě kdy jsem myslela ,že nic už snad nemůže být lepší ,přijel táta pro mě autem se slovy "jedeme pro psa". Nejdřív jsem ani nerozuměla co mi říká ,ale pak jsem si uvědomila ,že naše pár měsíční škemrání o vysněného čokla se splnilo ! Tak jsme společně s bratrem vyrazili. Pamatuju i na to ,když mi pán podával tu chundelatou kuličku ,poslední fenku z vrhu do náruče a ona mě hned začala oblizovat. Obvykle mám ráda extravagantní jména ,nebo takové jména ,která tak častá nejsou ,ale k ní se to nějak prostě hodilo. Tak jsme si domů vezli Sárinku. První dny byly těžké a neobešlo se to bez loužiček a nočního kňučení ,ale už to jsou čtyři roky ,co doma máme tuhle krásnou čistokrevnou maltézskou fenečku. Ale její plemeno by jste určili spíš jen podle vzhledu ,než podle charakteru. Znám maltežáčky ,co po delší procházce začnou kulhat. Tohle ovšem ani zdaleka není Sárinčin případ. Možná bych Vám měla vysvětlit ,proč se ji přezdívá Duracel ,i když jen název mluví sám za sebe. Nikdy jsem neviděla psa ,kdo by měl v sobě tolik energie ,kdo by bez sebemenšího zaváhání zdolal jakoukoli překážku ,celé Vysoké Tatry a většinu českých pohoří a přitom se ani nezapotil. Často se nám stávalo ,když si nás třeba na Rysech fotili a natáčeli se Sárou turisti ,která neúnavně běhala po ostrých zákoutích a i když jsemo ni měla strach a snažila se ji chytit ,nic se ji nestalo a hlídala ostatní aby se jim při výšlapu nic nestalo. Naše rodina se vyžívá v turistice a náš pes musí být přitom samozřejmě s námi. Jednou jsme ji nechali u babičky a na dovolenou vyrazili sebevědomě sami a skončilo to vyčítavou dietou Sáry ,která se rozhodla ,že bez nás nic nebude jíst.
Ale přes všechny trable ,trampoty a pas de deux je to ten nejúžasnější pejsek na světe. Každý kdo nějakého má to zná. Vždycky si ráda hraje ,má spoustu legračních zvyků ,je to ten největší mazel na světe a když přijdu a jsem smutná ,vždycky mě dokáže rozveselit. Pečlivě si nás před každým hlídá a hlavně před ostatními zvířaty. Jejím uhlavním nepřítelem je vypasený kocour od sousedů Múrek. Ale i tak ,našla Sára ve svém srdénku místo pro Sashu.
Navíc je to extrémně učenlivý a chytrý pejsek ! Dělám s ní různé cviky ,sestavy ...všechno ji baví. Na svém memoáru máme sice jen 10 kousků ,ale Sára je při předvádění tak roztomilá ,že před rodiným publikem si vždy vyslouží velký úspěch. Tak nám přejte spoustu krásných chvil do budoucna ! Zatím...... :-)
